Akce Budujeme Slezsko

V závěru 2. světové války se o území severní Moravy a Slezska vedly těžké osvobozovací boje. Probíhaly od března do počátku května 1945 a bojovalo se doslova o každou vesnici a v ní i o jednotlivé domy. Spousta měst a obcí se ocitla v rozvalinách. Tehdejší okresy Opava, Bílovec, Hlučín či Krnov patřily k těm nejzničenějším. V těchto regionech došlo k těžkému poškození či zničení od 15 do 80 % stavení. Podle předběžného soupisu ze srpna 1945 bylo válkou poničeno či zcela zničeno 38 854 domů a odhadnutá škoda na nich činila téměř 6 miliard korun, což tvořilo celou čtvrtinu škod v českých zemích. Mnohé rodiny přišly o své příbuzné, a ještě v červenci 1945 neměly žádné oblečení a přístřešky. Můžeme tak říci, že Slezsko patřilo k nejvíce zničené části současné České republiky.

Válečné škody byly hlášeny z 376 z celkového počtu 535 obcí. U 280 obcí se jednalo o velký rozsah poškození a tato místa byla pojata do seznamu obcí a měst, na něž se vztahoval zákon č. 86/1946 o stavební obnově. Zákon upravoval postup, jak se domy a stavení poškozené válečnými boji uvedou do řádného stavu či nahradí novými stavbami.

Obrovské válečné škody sehrály svou roli při vyslovení souhlasu čs. vlády se zřízením samosprávné územní jednotky pro tuto oblast, do které byly zahrnuty země slezské a tři přiléhající okresy severní Moravy (Místek, Nový Jičín a Moravská Ostrava). Prozatímním správním orgánem tohoto území byl pověřen Zemský národní výbor, expozitura v Ostravě (ZNVEO) v čele s Josefem Bilanem-Šinovským (nový, již ne prozatímní Zemský národní výbor vznikl až dekretem prezidenta republiky 27. října 1945).  Finanční pomoc státu se zpočátku soustřeďovala na odstraňování sutin a zprovozňování silnic a železnic. Ale pomoc válkou zasaženým rodinám se rozbíhala velmi pomalu.

Vznik a začátky Akce Budujeme Slezsko

Osudy rodin nebyly lhostejné akademické malířce, spisovatelce a etnografce Heleně Salichové a učiteli Jindřichu Šajnarovi. Salichová při svých malířských návštěvách zničených slezských obcí a měst umělecky zdokumentovala následky bojů i obrovské strádání místních obyvatel, Šajnar organizoval pomoc na obnovu škol, aby co nejdříve mohlo být obnoveno vyučování v nich. Helena Salichová a Jindřich Šajnar se spojili s dalšími veřejnými činiteli, spisovateli a patrioty, aby společným úsilím zajistili co nejdříve dodávky potravin a základních potřeb pro obyvatele Slezska a severní Moravy. 

Osudy rodin znepokojovaly i mnoho dalších slezských veřejných činitelů a patriotů. Pocit společného údělu nejhůře válkou zničeného regionu vyvolal oživení slezského nacionálního povědomí. Proto v návaznosti na tradiční slezské tábory lidu na Ostré Hůrce u Háje ve Slezsku připravovala skupina první poválečný tábor na tomto památném místě. Vedle vytýčení požadavků na obnovu Slezska jako samostatné země bylo na programu také položení základního kamene k obnově Památníku slezského lidu, který nacisté zničili hned na začátku okupace. Akce na Ostré Hůrce dne 23. září 1945 se zúčastnilo na sto tisíc lidí, včetně řady osobností politického, kulturního a veřejného života. Helena Salichová zde připravila putovní výstavu obrazů s názvem Budujeme Slezsko a tento název pak přejala celá akce, která zde byla oficiálně vyhlášena. Do čela celé akce byl zvolen Jindřich Šajnar. Prvními spolupracovníky se stali regionální spisovatelé (např. Jan Rohel, Fran Směja, Emilie Gudrichová) a pracovníci ostravského rozhlasu, administrativně akci zaštítil Zemský národní výbor – expozitura Ostrava.

Rozběh akce probíhal neuvěřitelně rychle. Na finančních darech se podílely sbírky ve městech a vesnicích, které nebyly postiženy při osvobozovacích bojích. Přidávaly se různé společenské organizace, finanční ústavy, školy a závody s výtěžky dobrovolných mimořádných směn. Spolky pořádaly sbírky mezi svými členy a lidmi na ulicích, pracovištích, plesech, mnozí lidé posílali své dary rovnou na samostatný účet u ostravské spořitelny. 

obr. 1 - Kmotrovská listina

Avšak k 1. listopadu proběhla měnová reforma a všechny do té doby vybrané peníze ve výši 19 092 841,50 Kč byly zablokovány na vázaném vkladu. Z něj složitě, a hlavně zdlouhavě, ministerstvo financí uvolňovalo finance a asi pětinu se nikdy odblokovat nepodařilo. Větší význam pro pomoc postiženým lidem proto měly zásilky věcných darů.

Z celého Československa začaly přicházet finanční a hmotné dary, a to v takovém množství, že ke konci roku 1945 je již nebylo možné třídit, expedovat a evidovat. Proto na počátku roku 1946 přišel Jindřich Šajnar s nápadem tzv. kmotrovství, kdy města, obce, průmyslové podniky, ministerstva a spolky (Sokol, Skaut) přebíraly patronáty nad konkrétními obcemi a ze sbírek svých občanů, členů a zaměstnanců shromažďovaly potřebnou pomoc. Tu pak vybraní zástupci předávali přímo „svým“ obcím.

A jak vypadal akt převzetí kmotrovství?

Tří až pětičlenná delegace kmotrovského okresu, města či instituce, v některých případech i celý autobus, přijela do obce (většinou společně s J. Šajnarem nebo H. Salichovou), kde pod slavobránou s nápisem „Vítáme naše kmotry“ uvítal delegaci předseda místního národního výboru a jeden z nejstarších občanů nabídl delegaci tradiční chléb se solí nebo medem. Někde děti přednášely básně ve slezském nářečí či zpívaly slezské písně. Pak delegace v doprovodu občanů a školní mládeže obce odešla za doprovodu dechové hudby položit věnec k památníku osvobození a pokračovala na náměstí, náves nebo jiné veřejné prostranství. Po slavnostních projevech došlo k samotnému převzetí kmotrovství, a to symbolickým křtem spočívajícím v polibku malého dítěte vedoucím delegace. Po podpisu oficiálních listin zazněla slezská hymna a následoval kulturní program.

obr. 2 -  Uvítání delegace kmotrů ve Svinově

Přebírání kmotrovství se zpočátku rozbíhalo pomalu. Až po masivní rozhlasové kampani a osobních návštěvách vedoucích představitelů a spolupracovníků Akce Budujeme Slezsko v českých a moravských městech se počet přihlášek patronů výrazně zvýšil. Napomohla tomu také motoristická štafeta Autoklubu Republiky československé do Prahy, která se konala v březnu roku 1946 u příležitosti Slezského týdne a výstavy „Slezsko vpřed“. Výstava probíhala v Národním muzeu z iniciativy Slezského kulturního ústavu a v rámci náplně a programu přednášek byla zaměřena na hospodářský potenciál Slezska pro stát. Tehdy bylo jako „slezské“ pojímáno to území, které zahrnovalo nejen historicky slezské území, ale také ony tři okresy spravované Zemským národním výborem, expoziturou Ostrava (ZNVEO).

Vedlejším aspektem kmotrovství bylo navázání přátelských vztahů mezi vedoucími představiteli obou partnerů nebo spolků, institucí, nejčastěji hasičů, sportovců či divadelních ochotníků.

Povzbuzením akce byla rovněž návštěva prezidenta republiky dr. Edvarda Beneše na severní Moravě a ve Slezsku. Slavnostně byl prezident přijat 18. července 1946 v jedné z nejvíce zničených obcí - v Hrabyni.

Do konce 3. čtvrtletí 1946 mělo kmotry již 47 slezských obcí a ke konci roku to už bylo 55 patronátů. V červenci 1947 mělo již 77 obcí svého kmotra. Kromě toho se Jindřichu Šajnarovi podařilo vyjednat pro Slezsko mimořádné dary OSN v rámci akce UNRRA (United Nations Relief and Rehabilitation Administration). UNRRA zajišťovala pomoc obětem 2. světové války. Další část darů z této pomoci přišla od kmotrů.

obr. 3 - Skladiště UNRRA v Opavě

Sjezd kmotrů

Ve dnech 1. a 2. června 1947 proběhl v Praze sjezd kmotrů, kterého se zúčastnilo 71 kmotrů. Ze Slezska přijeli také oba iniciátoři – H. Salichová a J. Šajnar, dále předseda Zemského národního výboru Vladimír Chamrád a referent František Bernkopf, někteří slezští spisovatelé, kulturní pracovníci a představitelé slezských obcí, které už měly své patrony. Z Ostravy byl s nimi vypraven speciální vlak. Na sjezdu si předávali kmotři a kmotřenci své zkušenosti s pomocí Slezsku. Všichni vysoce oceňovali finanční i materiální pomoc Slezsku, ale i navázání kulturních či hospodářských kontaktů. V doprovodném programu byl uspořádán například Slezský večer, kde mimo recitování slezských básní zazněly i slezské písně a byly představeny slezské tance v podání národopisné skupiny Akce Budujeme Slezsko.

Ukončení akce

Přestože Akce Budujeme Slezsko pomohla Slezsku opravdu zásadně, zvyšoval se v roce 1948 tlak ze strany ZNVEO na ukončení akce. Pro spory o kompetence mezi organizátory akce a zemským národním výborem byla Akce Budujeme Slezsko ukončena k 31. lednu 1949 rozhodnutím ZNVEO ze dne 17. prosince 1948, a to i přesto, že akce měla nadále velký potenciál. Za dobu trvání přinesla sbírka, kromě věcné pomoci, přes 100 mil. Kč. Nemalý byl rovněž její společensko-kulturní přínos a podpora, které se slezskému regionu dostalo z celého tehdejšího Československa.

Výsledky akce

Finanční pomoc Slezsku v rámci této akce nelze souhrnně vyčíslit. Lze odvodit součtem všech položek, že celková částka finanční pomoci dosáhla téměř 100 milionů korun, ale předpokládá se, že částka byla mnohem vyšší. Věcná pomoc se většinou neoceňovala, ale z počtu poštovních balíku, železničních vagonů a nákladních automobilů se předpokládá, že se pohybovala přibližně ve stejné výši jako pomoc finanční.

Pro nestátní pomoc Slezsku byly zorganizovány čtyři podpůrné akce. V březnu 1946 byla českým Zemským národním výborem v Praze vyhlášena peněžní sbírka „Zachraň slezské dítě“, která byla zaměřená na sociální a zdravotní zlepšení podmínek dětí postižených válkou. Sbírka vynesla do konce roku 1947 33 milionů korun. Například město Opava získalo takto peníze na vybavení mateřských škol a stravování dětí, na podporu školního lékařství, zřizování školních útulků nebo na opravu loutkové scény.

Ve 2. polovině roku 1945 byla ZNVEO vyhlášena akce „Pomoc Slezsku“. Jednalo se o finanční a částečně i o věcnou sbírku, která se ale částečně překrývala s Akcí Budujeme Slezsko. Vybralo se 10,3 milionů korun a ty byly z velké části použity na individuální podporu obyvatel v obzvláště těžké životní situaci. Pomoc téměř výhradně směřovala do okresů Opava a Bílovec.

Pomoc školám organizoval Slezský kulturní ústav v Praze. Jednalo se hlavně o dary knih, pomůcek pro školy a také finanční pomoc školám.

Poslední čtvrtou pomocí byla akce „Pomoc Těšínsku“. Zde se jednalo hlavně o sběr šatstva pro děti, ale i finanční pomoc pro rodiny s dětmi na Těšínsku.

Seznam některých kmotřenců a kmotrů:

Dolní Benešov – ONV Mladá Boleslav

Fulnek - ZNV Brno

Háj ve Slezsku – MNV Jihlava

Hrabyně – MNV Hradec Králové

Hradec nad Moravicí, škola – Poštovní spořitelna Praha

Jablunkov, měšťanská škola – Ministerstvo financí

Kylešovice – MNV Mladá Boleslav

Martinov – Jednota slovanských žen Praha

Mokré Lazce – ONV Vysoké Mýto

Opava – ZNV Praha

Osoblaha – Textilní závody Praha

Poruba - MNV Kutná Hora

Pustá Polom – MNV Český Brod

Raduň, škola – Měšťanská škola Malenovice

Slezské Rudoltice – Ministerstvo zahraničních věcí

Suché Lazce – MNV Jičín

Štítina – MNV Poděbrady

Výškovice – MNV Špindlerův Mlýn

Seznam zkratek:

MNV – Místní národní výbor

ONV- Okresní národní výbor

OSN – Organizace spojených národů

UNRRA - United Nations Relief and Rehabilitation Administration

ZNV – Zemský národní výbor

ZNVEO – Zemský národní výbor, expozitura Ostrava