Hospodářská krize vyvolaná krachem na newyorské burze v roce 1929 zasáhla Opavsko s plnou silou v první polovině 30. let, kdy nezaměstnanost v regionu dosahovala svých historických maxim. Úpadek klíčových odvětví, zejména cukrovarnictví a textilního průmyslu, vedl k vlně stávek a sociálnímu neklidu, který v nedalekém Frývaldově vyústil až v tragickou střelbu do demonstrantů. Krize dopadla drtivě na většinu opavských podniků a také měla vliv na osudy dělníků. Jednu ze vzácných výjimek, na které krize nedolehla, představovala Hadámkova továrna na nábytek v Litultovicích.
Důsledkem první světové války nebyl pouze rozpad několika mocností a vznik nových států, ale také rozvrat hospodářství. S první krizí se obyvatelé potýkali již po konci války, po její stabilizaci začala nová éra Československého hospodářství. Bohužel, Černý pátek na newyorské burze dne 24. října 1929 postupně zasáhl celý svět. Československo jej nejcitelněji pocítilo na počátku 30. let. Krize měla za následek nejen zánik řady firem a vysokou nezaměstnanost se skokovým nárustem chudoby, ale jako jeden z činitelů také přispěla k radikalizaci německého obyvatelstva v pohraničí, ke stupňujícím se požadavkům Slováků na autonomii a ke vzrůstu vlivu komunistické strany. Stát se pokoušel situaci řešit například státními půjčkami, státními zakázkami a podpůrnými akcemi pro dělnictvo - podporou v nezaměstnanosti či stravovacími akcemi, při nichž se dostávaly poukazy - tzv. žebračenky. Výrazné snížení mezd, uzavření provozů, propouštění a špatné pracovní podmínky vedly k několika stávkám - známá je Mostecká stávka v roce 1932, ve Slezsku pak úspěšná stávka ve Frýdberku (Žulové) a tragická stávka ve Frývaldově. Dne 25. listopadu 1931 se dav několika stovek zaměstnanců zdejších kamenolomů, kamenických dílen a jiných provozů vydal na protestní pochod do okresního města Frývaldova. V Dolní Lipové se je pokusilo zastavit místní četnictvo, protest však skončil střelbou a smrtí 8 demonstrantů.
Opavsko bylo krizí rovněž zasaženo a ani jí se protesty zaměstnanců nevyhnuly, rozsáhlé stávky probíhaly například v továrně na jutu firmy Hatschek. V polovině třicátých let, v letech 1934-1935, i zde nezaměstnanost dosáhla svého vrcholu.
V samotném městě a blízkých obcích bylo evidováno v lednu roku 1932 1894 nezaměstnaných a v lednu 1934 již 1935 nezaměstnaných. V soudním okrese Opava bylo pak v dubnu roku 1934 zaznamenán nejvyšší počet nezaměstnaných - 7 150, v okrese politickém v březnu roku 1934 to bylo 9 189 nezaměstnaných.
Obr. 1 - Nový příděl pro nezaměstnané v okrese opavském, In: Moravský deník, 16. 10. 1934
Tyto údaje můžeme srovnat s počtem obyvatel: v roce 1930 žilo v politickém okresu Opava (zahrnoval soudní okresy Opava, Hlučín, Odry a Vítkov) 115 616 obyvatel, z toho 48 624 se přihlásilo k německé národnosti, v soudním okresu Opava pak bylo evidováno 80 527 obyvatel, ve městě Opavě pak 36 030 obyvatel, z toho 21 987 Němců.
Pro přehled můžeme zmínit, kde nacházelo obyvatelstvo na Opavsku uplatnění: mimo zemědělství také ve stavebnictví, potravinářství, kovovýrobě, oděvnictví a obuvnictví nebo textilním průmyslu. Jen průmyslových závodů v Opavě existovalo více než 30. K těm největším patřily firmy: jutovna fy Hatschek (v roce 1937 660 zaměstnanců), textilka fy Jacob Quittners Söhne, Breda & Weinstein vlastnící mimo výrobny (továrna Dolly na klobouky a na prádlo) také známý obchodní dům, továrna na šicí stroje Minerva (v roce 1937 zaměstnávala 600 lidí), strojírna Eduarda Tatzela (tradici strojírenství převzal v 50. letech nově vybudovaný podnik Ostroj), továrna na výrobu trvanlivého pečiva Fiedor (zde navazuje podnik Mondelez ve Vávrovicích), Chemosan Hellco v Komárově (přes 300 zaměstnanců, dnes TEVA, dříve GALENA). Z ostatních podniků mimo samotnou Opavu můžeme zmínit Weisshuhnovu papírnu v Žimrovicích, která zaměstnávala přibližně 300 dělníků. Nesmíme zapomenout také na cukrovarnický průmysl, který byl pro Opavsko dříve typický. Koncem 20. let postihla evropu cukerní krize, ceny cukru i cukrové řepy kvůli dovozu levného cukru ze zahraničí prudce klesly a mnohé cukrovary rychle zanikaly, ve Slezsku krizi přečkaly cukrovary v Kateřinkách a Vávrovicích a cukerná rafinerie na Zámeckém okruhu v Opavě, v roce 1931 zanikl cukrovar v Háji ve Slezsku. U vávrovického cukrovaru scházely potřebné finance na modernizace, proto se zdejší výroba zaměřila pouze na výrobu surového cukru, kateřinský cukrovar dočasně utlumil svoji činnost.
Jeden z nemnohých skutečně českých podniků - Minerva - musel kvůli prudkému poklesu odbytu šicích strojů v první polovině 30. let svou výrobu výrazně zredukovat, avšak po pár letech výrobu úspěšně obnovil a v roce 1936 počal s budováním pobočného závodu v Boskovicích. Krize také zasáhla železárny v Brance u Hradce nad Moravicí, které fungovaly již od 60. let 19. století. Po vzniku Československa se vedení potýkalo s nárustem nespokojenosti mezi dělnictvem, které přerůstalo do stávek za lepší mzdy i pracovní podmínky. Samotná výroba se však rozšiřovala, během třicátých let se ale železárny začaly potýkat s obrovským množstvím nevymahatelných pohledávek. Oživení výroby nastartovala posléze orientace Československa na zbrojní průmysl.
Obr. 2 - Reklama na stroje opavské značky Minerva
Nepříliš optimistická byla také situace na Vítkovsku, kde strádal nejen průmysl, ale i obchod a živnosti. V roce 1932 zde bylo evidováno 1906 nezaměstnaných, z nichž 248 dostávalo lístky na mléko a 612 lístky na potraviny a k tomu zdarma brambory.
Ne u všech podniků však došlo ke stagnaci. Jednou z vyjímek byla Hadámkova továrna na nábytek v Litultovicích, kde naopak došlo k rozšíření provozu a udržení všech zaměstnanců. .
Původně se na místě továrny nacházel statek, v letech 1933-1936 přeměněný na kanceláře, sklady a dílny jednoho z největších podniků v obci jenž i v době hospodářské krize zaměstnával přibližně 160 osob. Ludvík Hadámek, syn litultovického stolaře Alberta Hadámka, se věnoval původně pilařské živnosti. V roce 1927 si nechal do firemního rejstříku u Zemského soudu v Opavě zapsat stolařskou firmu Hadámek přejmenovanou v roce 1932 na L. Hadámek a synové.
Prodejny firmy se nacházely na Ostrožné ulici v Opavě a v Praze, firma dále dodávala nábytek například do Moravské Ostravy, Brna, Bratislavy nebo Olomouce a také do zahraničí.
Obr. 3 - Reklama na továrnu L.Hadámek a synové
Do krize vstoupil nejen na Opavsku také další faktor - pozemková reforma. Od první poloviny 20. let probíhala v Československu parcelace velkostatků patřící představitelům někdejší šlechty, církevním řádům nebo průmyslníkům a společnostem. Jejím smyslem bylo poskytnout část půdy za určitý poplatek širokým skupinám obyvatelstva - drobnému rolnictvu, které jinak neměly možnost si vlastní pozemek pořídit. V rámci této možnosti vznikaly také tzv. zbytkové statky z původních hospodářských dvorů velkostatků, ty si však pořizovali movitější zájemci.
Pro část lidí se však stalo pořízení pozemku nebo tzv. zbytkového statku ve finále ekonomickou pastí - s prohlubující krizí nezvládali splácet své závazky, typicky úvěry poskytnuté ke koupi půdy a pořízení základního inventáře (vybavení nebo zvířat), hospodářství pustla a byla buď prodávána, zabavena v exekuci nebo se jejich majitelé uchylovali k nejtragičtějším řešením - sebevraždám.
Obecné - románové zpracování životu dělnictva na Jesenicku - Oldřich Šuleř - Letopisy v žule; zpracování sociální situace obyvatelstva na Ostravsku a Opavsku na přelomu 20. až počátkem 30. let - Jarmila Glazarová: Roky v kruhu nebo romány Fran Směji a A. C. Nora
BERANOVÁ, Magdalena - KUBAČÁK, Antonín: Dějiny zemědělství v Čechách a na Moravě, Praha 2010
GAWRECKÁ, Marie - VALEČEK, Michal (eds.) - Jak se žilo v Opavě před velkou válkou a v době první republiky : Paměti opavského rodáka Stanislava Petříka, Ústav historických věd, Slezská univerzita v Opavě, 2016
GAWRECKI, Dan a kol.: Dějiny českého Slezska 1740-2000, I. Opava 2003
GUDRICH, Otakar a kol.: Dvacet let československého Opavska 1918-1938, Opava 1938
KOL. AUTORŮ: Historie a současnost podnikání na Opavsku, Žehušice 2002
Osvětové akce pro nezaměstnané. In: ČERNÁ ZEMĚ, 1. 11. 1932
https://kramerius.svkos.cz/uuid/uuid:db4cb330-7b2b-11dd-9f10-0013d398622b - Digitální knihovna
