Provincie Sudetenland

Nevyhnutelný rozpad rakousko-uherské monarchie a vznik Československa dne 28. října 1918 nepřijali všichni obyvatelé státu s nadšením. V ulicích Opavy byly  strhávány nově vyvěšené české vlajky a další reakcí na tyto události a otevřeným nesouhlasem se začleněním do nově vzniklého státu se stalo vyhlášení provincií, které by se připojily k tzv. Německému Rakousku. Představitelé německy hovořícího obyvatelstva tak již 29. října vydělili  ze severního pohraničí Čech provincii Deutschböhmen (Německé Čechy) se sídlem v Liberci, ve Vídni takto vyčlenili ze severní Moravy a Slezska dne 30. října provincii Sudetenland (Sudety) se sídlem v Opavě, dále v jižních Čechách Böhmenwaldgau (Šumavská župa) s centrem v Českém Krumlově a na jižní Moravě provincie Deutschsüdmähren (Německá jižní Morava) se střediskem ve Znojmě.

Jednalo se o oblasti s převládajícím německým obyvatelstvem, samotné město Opava bylo většinově německé, poblíž se však nacházely enklávy českého osídlení. Provincie Sudetenland se sídlem v Opavě zabírala např. oblast Jeseníků s městem Frývaldovem (dnes Jeseník) nebo oblast s městy Králíky a Lanškroun ve východních Čechách. Prozatimní národní shromáždění Německého Rakouska tyto provincie schválilo a ještě zákonem ze dne 22. listopadu vyhlásilo města Jihlavu, Olomouc a Brno za německo-rakouskou državu.

Obr. 1 - Novinový článek o založení Provincie Sudetenland
(Die Gründung der Provinz Sudetenland) z 2. listopadu 1918

Ve stejné datum vyhlášení provincií, tedy 30. října, vznikl v opavském Matičním domě též Národní výbor pro Slezsko, který tvořili zástupci českých agrárníků, lidovců, státoprávních demokratů, sociálních demokratů, národních socialistů a národní strany. Zřízen byl dále okresní Národní výbor pro město Opavu s předsedou Josefem Lukešem a pro okres opavský s předsedou Rudolfem Gudrichem. Oba orgány úřadovaly v Matičním domě na Rybím trhu. Opavský výbor však vzhledem k tomu, že ve stejný den nakonec převzali vedení němečtí představitelé nově vyhlášené provincie, nezačal ani pořádně působit.

Úřad zemské vlády v Opavě převzali jménem Německého Rakouska dne 2. listopadu Robert Freissler, předseda zemské vlády Sudetenlandu a Hans Jokl, někdejší poslanec říšské rady za německou sociální demokracii. Zástupcem rakouské vlády v Opavě se stal dr. von Führer. Orgán Sudetenlandu představovalo Zemské shromáždění (Landesversamlung) s 54 členy zastupujícími politické strany Slezska a východních Čech. Vláda vytvořila také vlastní vojsko (Volskwehr) o síle 6761 mužů, které udržovalo obsazením českých obcí mezi Opavou, Krnovem a Benešovem (Držkovice, Holasovice, Loděnice) spojení s dalšími německými obcemi a mělo dohlížet na pořádek v oblasti.  Jeho role se však ukázala vzhledem ke špatné morálce a opakovaným stížnostem jako diskutabilní, došlo také k vydrancování vojenského skladiště. V neklidné a chaotické době se české obyvatelstvo cítilo ohroženo a stavělo hlídky, jelikož také docházelo k ničení českých živností a obchodů.

Obr. 2 - Fotografie Roberta Freisslera

Obr. 3. Fotografie Hanse Jocka, medailonky k oběma
politikům jsou na stránkách: https://www.parlament.gv.at/person/736

Zástupci Národního výboru pro Slezsko se proto snažili se zástupci Sudetenlandu vyjednávat o opatřeních za účelem udržení veřejného pořádku, bezpečnosti a zásobování. 

Z Opavy musel pod pohrůžkou zatčení odejít také zdejší velitel generál Urbánek, jeho nástupcem se následně stal plukovník Klimbacher.

Vláda Sudetenlandu se však od počátku potýkala se značnými problémy v dopravě i zásobování.

Provincie fungovaly velice krátce - pouhých několik týdnů. Počátkem prosince roku 1918 začalo československé vojsko území provincie Sudetenland obsazovat. Stalo se tak bez většího odporu, její představitelé vzdali vojenskou obranu a v odpoledních hodinách dne 18. prosince vstoupilo československé vojsko také do Opavy. Předání moci do rukou představitelů Československa proběhla bez protestů, samotní zástupci Sudetenlandu vyzývali obyvatelstvo města ke klidu a doufali v kladné výsledky chystané mírové konference - tedy k přičlenění k Rakousku či Německu. Následná konference v Saint-Germaine a výsledná smlouva však nebrala v potaz právo na sebeurčení německého obyvatelstva a zástupci Rakouska byli přizváni až k samotnému podpisu mírové smlouvy dne 10. září 1919.

Krátce po příchodu československého vojska do Opavy se v sále restaurace U Tří kohoutů konala shromáždění opavských Němců, na kterém vyjádřili otevřený nesouhlas s obsazením německých území a přičleněním k Československu.

Obdobně jako v Opavě, vznikl místní národní výbor také tehdy v ještě samostatných Kateřinkách, kde  převzal dne 9. listopadu úřadování od německého obecního výboru. Kateřinky byly narozdíl od samotného města Opavy většinově české a zvláště během období první republiky se považovaly za určitou protiváhu “německé” Opavy.

Opava se poté stala centrem československé zemské vlády zastupované zemským prezidentem Josefem Šrámkem. Dne 17. ledna 1919 bylo rozpuštěno německé obecní zastupitelstvo a nahrazeno správní komisí fungující do konce roku 1919.

Autor: Ivana Maloušková, Opavská kulturní organizace

Literatura:

GAWRECKÁ, Marie: Politický vývoj v Opavě v prvních letech po vzniku ČSR, In: OPAVA : Sborník k dějinám města 2, Opava 2000, s. 85-89

GUDRICH, Otakar (red.): Deset let československého Opavska 1918-1928, Opava 1928

KAPRAS, Jan: České Slezsko a státní převrat, Opava 1927
https://kramerius.svkos.cz/uuid/uuid:b7d17d07-85e2-11e4-818f-001b63bd97ba
Národní digitální knihovna

KOL. AUTORŮ: 800 let - Příběh Opavy, Opava 2024

MÜLLER, Karel - ŽÁČEK, Rudolf a kol.: Opava, 2006

Národní shromáždění republiky československé v prvém desítiletí, A [Text]. B Přílohy: Kartogramy mandátů a volebních výsledků. V Praze: [s.n.], 1928, s. [Ic]. Dostupné také z: https://ndk.cz/uuid/uuid:094be900-46cc-11e4-af1d-001018b5eb5c - Národní digitální knihovna